Konečně jsem oblečená a můžu vyrazit na ten ples. Doufám, že mi to vyjde s tím Klausem, ale nevím čeho tím chce dosáhnout. Hlavně ať to nikomu nevykecá. Mayla před půl hodinou odešla se také převlíct a já jsem teď čekala na svůj mužský doprovod. Otec mi slíbil, že tam pošle za mnou buď Klause a nebo Eljaha. No to bude sranda se rozhodnout, jestli přijdou oba dva. Nakonec přišel Klaus. ,,To jste na mého otce udělal takový dojem, nebo jste Eljaha někde zavřel?" zeptala jsem se ho, když se přede mnou zastavil. ,,Váš otec mě za vámi poslal. Doufám, že Vám to nevadí, slečno Petrová," uklonil se a políbil mi ruku. ,,Než půjdeme na ten ples, ráda bych věděla, jestli jste to někomu neřekl, Klausi," řekla jsem potichu a přistoupila k němu blíž, aby nemluvil nahlas. ,,Máte štěstí, slečno Petrova, že jsem tak hodný a čekám, až přijdou ostatní se mnou smlouvat," pochlubil se mi Klaus a drze se na mne usmál. ,,Tak to budete čekat asi ještě dlouho," řekla jsem mu a odešla se nadýchat čerstvého vzduchu na balkón. ,,Jak dlouho?" zeptal se Klaus a stoupl si vedle mne.
,,Dobře. Vyhrál jste. Chci, aby jste nikomu neřekl o mém tajemství a já Vám za to dovolím mi říkat Katerino," řekla jsem a vyzývavě jsem se mu podívala do očí. ,,Dobře, ale jestli se prozradíte sama, tak nikomu neřeknete, že jsem to věděl," dokončil naši dohodu Klaus. ,,Jsme dohodnuti a teď bychom už měli vyrazit na ten ples, Klausi," řekla jsem a uklonila jsem se mu. Klaus mi nabídl rámě a řekl: ,,S potěšením, Katerino." Zahákla jsem se do něj a šli jsme do velkého sálu. Když jsme tam vstupovali, cítila jsem, že se na nás všichni dívají a jakoby z dálky jsem slyšela: ,,Dámy a pánové. Slečna Katerina Petrova, dcera lorda z rodu Petrova a Niklaus Smith, lord a kníže třetího králoství v Charlestonu." Niklaus? Páni! To je jméno. Chvíli na nás všichni koukali, ale pak se odvrátili a zase tančili na příjemnou muziku. ,,Nechcete si zatančit, Katerino?" zeptal se mne Klaus a poklonil se. ,,Ráda, Niklausi," řekla jsem a přijmula jeho ruku. Odvedl mne asi tak doprostřed sálu a začali jsme tančit. ,,Niklaus?" zeptala jsem se ho a tentokrát jsem se trochu zahihňala. Klaus se na mne pobaveně podíval a řekl: ,,To byl nápad mého otce. Michaela Smithe." ,,Povězte mi něco víc o Vaší rodině, Klausi," požádala jsem ho a pak jsem hodně dlouho poslouchala všelijaké legendy a historky o jeho rodině. Po skončení plesu mne Klaus doprovodil až do pokoje a tam se se mnou svalil na postel. Opřela jsem se o něj a Klaus začal vyprávět strašidelnou legendu.
,,U nás doma se vyprávějí různé legendy a věštby. Jednoho dne nám rodiče pověděli legendu o naší rodině. Jedna žena našeho rodu zradila svoji vlastní krev a za to zaplatila. Bohužel muž, který ji miloval jí pomohl utéct z vězení. Povídá se, že tato žena dokázala čarovat a že její synové a dcery se stanou Původními. A jejich otec je sám promění. Rodiče nám pak řekli, že tuto ženu stále hledájí čerokézské čarodejky a chtějí jí upálit, aby nenarušila přírodu. Její milovaný syn se stane, jak Původním, ale i novým druhem-HYBRIDEM. Jednoho večera k nám domů vtrhli nějaké ženy a unesli mou matku. Myslely si, že ja to ta žena z legendy a veřejně ji upálily. Od té doby mne pronásledují její obrazy vykřikující do ohrady plamenů," řekl Klaus a povzdychl si. ,,To je mi líto," řekla jsem mu a zavrtěla jsem se do peřin. ,,Já bych měl..." začal Klaus, ale já jsem ho přerušila. ,,Nechoďte. Až usnu můžete jít, ale teď tu, prosím, zůstaňte." Klaus se trochu šoupl a pravidelně oddychoval. Já jsem zavřela oči a jeho bušící srdce mne uklidňovalo. Po chvíli jsem usnula.
Žádné komentáře:
Okomentovat