Můj deník, část 8.

Konečně jsem oblečená a můžu vyrazit na ten ples. Doufám, že mi to vyjde s tím Klausem, ale nevím čeho tím chce dosáhnout. Hlavně ať to nikomu nevykecá. Mayla před půl hodinou odešla se také převlíct a já jsem teď čekala na svůj mužský doprovod. Otec mi slíbil, že tam pošle za mnou buď Klause a nebo Eljaha. No to bude sranda se rozhodnout, jestli přijdou oba dva. Nakonec přišel Klaus. ,,To jste na mého otce udělal takový dojem, nebo jste Eljaha někde zavřel?" zeptala jsem se ho, když se přede mnou zastavil. ,,Váš otec mě za vámi poslal. Doufám, že Vám to nevadí, slečno Petrová," uklonil se a políbil mi ruku. ,,Než půjdeme na ten ples, ráda bych věděla, jestli jste to někomu neřekl, Klausi," řekla jsem potichu a přistoupila k němu blíž, aby nemluvil nahlas. ,,Máte štěstí, slečno Petrova, že jsem tak hodný a čekám, až přijdou ostatní se mnou smlouvat," pochlubil se mi Klaus a drze se na mne usmál. ,,Tak to budete čekat asi ještě dlouho," řekla jsem mu a odešla se nadýchat čerstvého vzduchu na balkón. ,,Jak dlouho?" zeptal se Klaus a stoupl si vedle mne.

,,Dobře. Vyhrál jste. Chci, aby jste nikomu neřekl o mém tajemství a já Vám za to dovolím mi říkat Katerino," řekla jsem a vyzývavě jsem se mu podívala do očí. ,,Dobře, ale jestli se prozradíte sama, tak nikomu neřeknete, že jsem to věděl," dokončil naši dohodu Klaus. ,,Jsme dohodnuti a teď bychom už měli vyrazit na ten ples, Klausi," řekla jsem a uklonila jsem se mu. Klaus mi nabídl rámě a řekl: ,,S potěšením, Katerino." Zahákla jsem se do něj a šli jsme do velkého sálu. Když jsme tam vstupovali, cítila jsem, že se na nás všichni dívají a jakoby z dálky jsem slyšela: ,,Dámy a pánové. Slečna Katerina Petrova, dcera lorda z rodu Petrova a Niklaus Smith, lord a kníže třetího králoství v Charlestonu." Niklaus? Páni! To je jméno. Chvíli na nás všichni koukali, ale pak se odvrátili a zase tančili na příjemnou muziku. ,,Nechcete si zatančit, Katerino?" zeptal se mne Klaus a poklonil se. ,,Ráda, Niklausi," řekla jsem a přijmula jeho ruku. Odvedl mne asi tak doprostřed sálu a začali jsme tančit. ,,Niklaus?" zeptala jsem se ho a tentokrát jsem se trochu zahihňala. Klaus se na mne pobaveně podíval a řekl: ,,To byl nápad mého otce. Michaela Smithe." ,,Povězte mi něco víc o Vaší rodině, Klausi," požádala jsem ho a pak jsem hodně dlouho poslouchala všelijaké legendy a historky o jeho rodině. Po skončení plesu mne Klaus doprovodil až do pokoje a tam se se mnou svalil na postel. Opřela jsem se o něj a Klaus začal vyprávět strašidelnou legendu.


,,U nás doma se vyprávějí různé legendy a věštby. Jednoho dne nám rodiče pověděli legendu o naší rodině. Jedna žena našeho rodu zradila svoji vlastní krev a za to zaplatila. Bohužel muž, který ji miloval jí pomohl utéct z vězení. Povídá se, že tato žena dokázala čarovat a že její synové a dcery se stanou Původními. A jejich otec je sám promění. Rodiče nám pak řekli, že tuto ženu stále hledájí čerokézské čarodejky a chtějí jí upálit, aby nenarušila přírodu. Její milovaný syn se stane, jak Původním, ale i novým druhem-HYBRIDEM. Jednoho večera k nám domů vtrhli nějaké ženy a unesli mou matku. Myslely si, že ja to ta žena z legendy a veřejně ji upálily. Od té doby mne pronásledují její obrazy vykřikující do ohrady plamenů," řekl Klaus a povzdychl si. ,,To je mi líto," řekla jsem mu a zavrtěla jsem se do peřin. ,,Já bych měl..." začal Klaus, ale já jsem ho přerušila. ,,Nechoďte. Až usnu můžete jít, ale teď tu, prosím, zůstaňte." Klaus se trochu šoupl a pravidelně oddychoval. Já jsem zavřela oči a jeho bušící srdce mne uklidňovalo. Po chvíli jsem usnula.

Můj deník, část 7.

Vybírání šatů s Maylou bylo příšerné, že jsem musela po obědě ležet v posteli dvě hodiny. Ale nakonec se nám podařilo vybrat nádherné černé šaty, které ukazovaly můj štíhlý pas. Klaus se po celou tu dobu na nás díval z kouta. Nic jsem neřekla, ale dělala jsem, jako že ho nevidím. Mayla byla do toho tak zabraná, že si nevšimla, když jsem Klausovi poslala vzdušný polibek a prudce zabouchla dveřmi. Jak to, že jsem se před ním v klidu oblíkla? vrtalo mi celé dopoledne hlavou. Najednou někdo zaklepal a do pokoje vešel Klaus. Zamkl za sebou a klíč si dal do tajné kapsy svého saka. ,,Co tu děláte?" zeptala jsem se zachumlaná v peřině pod polštářema. ,,Jdu si s Váma popovídat, Katerino," řekl Klaus jemně anglickým přízvukem a sedl si na kraj postele. ,,Když se budete chovat slušně, tak Vám dovolím mi říkat Katerino, ale zatím mi smíte říkat jenom slečno!" zavrčela jsem zpod polštářů. Klaus se usmál a zavrčel. Nikdy jsem neslyšela takové vrčení. Jako kdyby byl spíš zvíře než člověk. Jako kdyby byl... vlk.

,,Kde jste se to naučil?" zeptala jsem se ho a vyndala jsem hlavu z polštářů. ,,Sama příroda mě tímhle obdařila," usmál se na mě a zuby se mu nepatrně zablýskly. ,, Nechcete mě to taky naučit?" zeptala jsem se ho a usmála jsem se na něj. ,,Ne, jestliže Vám budu muset pořád říkat slečno," řekl Klaus a podíval se ven z okna. ,,To radši ne," řekla jsem a zase si lehla pod polštáře. ,, Jak se Vám líbilo zkoušení šatů, slečno?" zeptal se a zatahal mi za peřinu. ,,Příšerné, ale Vám se to, jak jsem viděla, hodně moc líbilo. Asi jste si to užíval ten pohled na mne," zavrčela jsem podruhý, ale pořád se to nepodobalo tomu zavrčení, co vyšlo z Klause. Klaus se smál a potom řekl: ,,Líbilo se mi to moc. Nebo se mi líbilo to Vaše cukrování s Michaelem v zahradním labyrentu." Zpanikařila jsem. ,,Cože? Moje cukrování? Jak o tom víte?" ptala jsem se ho a div jsem mu nevrazila facku za to, že to řekl nahlas. ,,Mám své tajné zdroje a navíc si myslím, že Vás brzy naučím vrčet," řekl a odešel. Klíč nechal na poličce. Nejspíš nechtěl, aby nás někdo slyšel.
Povzdechla jsem si. ,,Proč já?" a pak jsem se zase svalila do postele. Celé odpoledne jsem přemýšlela, jak Klause přesvědčím o tom, aby to nikomu neřekl. Co když se to dozví Eljah? A nebo hůř- můj otec? S tím musím něco udělat, rozhodla jsem se. Začala jsem vymýšlet plán, ale nic, krom dovolení, aby mi mohl říkat Katerino, mě nenapadlo. ,,Maylo!" křikla jsem na služebnou. Mayla přiběhla a zavřela za sebou dveře. ,,Co se stalo?" zeptala se mě Mayla. ,,Potřebuju nutně radu. Klaus ví, že jsem se líbala s Michaelem, ale Eljah to neví. Michael zase neví, že jsem se líbala s Eljahem. A nakonec jsem zjistila, že všechno to ví Klaus," vychrlila jsem na Maylu a hodila sebou na postel. ,,Cože?" zeptala se mě Mayla. Všechno jsem jí v klidu vysvětlila a pak to naštěstí pochopila. ,,Takže ty potřebuješ mou radu?" zeptala se mě a já přikývla. ,,Tak tomu Klausovi řekni, že ti může říkat Katerino v tom případě, že to nikomu, ale vážně nikomu neřekne. Ano?" poradila mi Mayla a já se jí vrhla okolo krku. ,,Díky mockrát," poděkovala jsem jí a pak jsem se začala oblékat pomocí Mayly na ples.