,,Nádherné odpoledne!A to slunce!" vzbudila mne pokojská a roztáhla závěsy.Měla pravdu- vždycky měla pravdu.Už od mých 8 let se o mě pilně starala a ani jednou nedovolila, aby se mi něco nestalo.Ospale jsem mžourala do osvětlené tváře.,,Dobré ráno!" zamručela jsem a dala si na hlavu polštář.,,Vstávat ty lenoško! Tvůj otec se po tobě ptal, kde jseš tak dlouho.Jenže moje výmluvy mu nedaly a přišel se na tebe podívat.Řekl mi ať tě odpoledne po obědě probudím," vysvětlila pokojská Mayla a shrnula ze mě peřinu.
Když jsem nijak zvlášť nereagovala, Mayla se naštvala a otevřela dokořán okna.Ovál mě studený vzduch, který mě nádherně probudil. ,,Maylo!Jestli mi nevrátíš peřinu, poběžím se ve spodním prádle vykoupat do rybníka a nachladnu!" vyhrožovala jsem a uraženě jsem se na ni podívala. ,,Když myslíte," řekla Mayla a hodila peřinu do velkého koše.Naštvaně jsem vstala a sundala si noční košilku.Ve spodním prádle jsem pohodlně sešla to první patro, které mě dělilo od teplé koupele v rybníku.Ostatní poddaní se na mě zděšeně dívali a nemohli uvěřit, koho vidí.
Cestou jsem přemýšlela, jestli za mnou Mayla poběží, ale pořád nic.Bez váhání jsem zamířila k rybníku a vybavila jsem si, jak se plave a kam mám přesně skočit, aby jsem se nebouchla.Rozběhla jsem se a skočila výbornou šipku, za kterou by se nikdo nestyděl, spíš by se jí chlubil.Udělala jsem pár temp a nabrala jsem správnou vyrovnanost.Plavala jsem a bylo mi nádherně. ,,Katerino Petrová! Tohle vám nikdy neodpustím," křičela za mnou z balkónu Mayla a smála se.Náhle jsem se začala klepat a stoupla jsem si na břeh.
,,Nepotřebujete pomoct?" slyšela jsem něčí hlas a když jsem se otočila, stál u kraje rybníka vysoký muž s tmavou kšticí a světlýma očima.Přikývla jsem a snažila se na sobě zakrýt promočené černé spodní prádlo, které se skládalo z korzetu a ze spodničky.Muž mi přikývl, ať přistoupím blíž a podal mi bílý hebký ručník.Opatrně jsem si ho vzala a zabalila jsem se do něj.,,Děkuji Vám," řekla jsem a uklonila se. ,,Jak se u nás říká: Minime ma'am," řekl a uklonil se.,,Co to znamená?" zeptala jsem se zvědavě. ,,Nemáte za co, madam," řekl a opět se uklonil.Velice se mi líbil.Usmála jsem se a zeptala jsem se ho: ,,Jak se jmenujete?"
Muž se také usmál a řekl:,, Mé jméno je Eljah.Se svým bratrem jsme přišli až z Irska Vás poctít naši náštěvou." ,,Páni! Takovou dálku jste ujeli, abyste se dostali sem do Bulharska," žasla jsem a pak jsem se mu také představila: ,,Já se jmenuji Katerina Petrova, z rodu Petrova a taky rodu Tlemaka.Jsem dcera zdejšího vévody Petrova a hraběnky Tlemaka čtvrtého." Uklonila jsem se a poslušně jsem předvedla tehdejší řeckou poznávací klatenku.(pózu) Eljah se mě chtěl zeptat na něco, ale můj žaludek se náhle ozval. ,,Promiňte, ale teprve před chvílí jsem vstala a ještě jsem se nestačila najíst.Někdy si spolu promluvíme, ale teď už musím jít.Zatím: Ave!" řekla jsem a utíkala zpět do domu.,,Ave!" křikl za mnou Eljah, otočil se a odešel.
Žádné komentáře:
Okomentovat